Září 2006

Dotazy/Diskuze

20. září 2006 v 12:39 | Novaciny&Satan |  DOTAZY/DISKUZE
Dotazy,připomínky,diskuze atd...

... piště do komentářů ...

Cradle of Filth Cruelty and the Beast

20. září 2006 v 12:19 | Venca |  CD/DVD OBALY
Přední
Zadní
CD

Cradle of Filth Dusk and Her Enbrace

20. září 2006 v 12:17 | Venca |  CD/DVD OBALY
Přední
Zadní
CD

Cradle of Filth - Vempire

18. září 2006 v 14:24 | Satan |  CD/DVD OBALY
Přední
Zadní
CD


Novaciny

15. září 2006 v 12:48 | Novaciny |  AUTOŘI
- autor blogu

kontakt:
Novaciny.666@seznam.cz


Törr

12. září 2006 v 12:28 | www.torr.cz |  KAPELY A JEJICH VZNIK






Následující stránky zachycují více než 26 letou historii Törru, tedy již od dávných prvopočátků ještě nepřehlasovaného Torru a krátkého působení 666. Torr, pojmenovaný podle zrušené jednotky atmosférického tlaku, vznikl už někdy v roce 1977, kdy to ve sklepě na španělky a krabice od marmelády zkoušeli Ota Hereš a Pavel Kadeřábek. Tehdy však pouze napodobovali Olympic.
O 2 roky později již elektrifikovaný kytarista Hereš a basující Filip Moldan (syn prvního polistopadového ministra životního prostředí) zkoušejí hrát vlastní bigbít. Bubeníků se prostřídalo během 2 let přes dvacet, z nichž zmínku zaslouží především Michal Jakubův.
Někdy počátkem 80. let vzniklo stávající logo, které vytvořil Otův spolužák Jirka Mokošín.
V roce 1981 přichází druhý kytarista Jirka Podzimek, kterého o rok později střídá David Strnad, čímž se kapela definitivně stává heavymetalovou, poprvé veřejně vystupuje a přibližně v této době (po vzoru Motörhead) upravuje název na Törr.
V další sestavě, kterou kromě Hereše a Moldana tvořili ještě zpěvák Bogan Chadt, kytarista Mirek Mach a bubeník Jirka Sochan, dochází na první společné hraní s Arakainem a z toho plynoucí pomalý růst popularity. Za bicí soupravu usedá Libor Remta (později Kotvaldův Trik) a v zápětí Milan Háva, čímž konečně v roce 1985 vykrystalizovala nejsilnější sestava předhenychovské éry.
Jenže Chadt musel na vojnu, Moldan zanechal muzicírování a Mach zamířil - i s několika písněmi - do Arakainu, kde je (kromě nedlouhé anabáze v Alarmu) dodnes. Soubor, který po sobě zanechal jen několik zcela soukromých nahrávek, se tímto dočasně rozpadl.
Mezitím jistý Vlasta Henych (tehdy bedňák Arakainu) dostal šílený nápad a zakoupil si basu. Společně s Otou Herešem a bubeníkem Pavlem Konvalinkou (později působil v Kryptoru) dali dohromady spolek 666, jež v roce 1984 nahrál kazetu Necrofilia, která se stala vůbec prvním tuzemským metalovým demosnímkem. jednalo se o naprostou improvizaci, zvláště co se týče titulní půlhodinové skladby. Mezi 5 záseky však nechyběly ani songy Válka s nebem a Samota v smrti, jež později pevně zakotvily v repertoáru Törru.



Na podzim 1986 zasvětil Henych dvojici hereš - Háva do black metalu, tedy hlavně Venom a Celtic Frost. Jako odpověď na mrtvou situaci na naší rockové scéně založili kapelu již zavedeného jména, která se vydala právě tímto směrem (navíc ještě s výrazným vlivem starých dobrých Black Sabbath a koneckonců třeba rokenrolu Motörhead).
Tato trojice prvně veřejně vystoupila ještě tentýž rok na metalových Vánocích v Praze 10 na Barče a naprosto šokovala. Příznivci metalu měli poprvé možnost setkat se u nás s něčím tak strašidelně démonickým, s neobvykle drsnou muzikou se záhrobními a místy až satanickými texty a chorobným vokálem dua Henych - Hereš. Soubor tímto způsobil na české metalové scéně malou revoluci a udal směr dalšího vývoje.
Po větší akci Metal 87 v brněnské hale Rondo se 31. 8. 1987 natáčí a vzápětí vychází dnes již dávno legendární demo Witchhammer, které vedle dvou již zmíněných věcí od 666 a titulního megahitu Kladivo na čarodějnice obsahuje i další neméně proslavené kousky jako Exorcist, Ďáblův dech, Život nebo smrt, Zlej sen či Armageddon. Díky aktivní práci ilegálního fan klubu (vedeného Marcelem Novotným, jež jako Pípa proslul v Kryptoru) dosahuje kapela demosnímkem i drobných zahraničních úspěchů, např. se o ní pochvalně píše v německém Metal Hammeru. Z této doby je k dispozici i koncertní videozáznam.
Začátkem roku 1988 znějí věci z dema dokonce i v rozhlasovém Větrníku, v květnu na čas přichází druhý kytarista Daniel Šakal Švarc (jinak Fata Morgana, resp. F. A. T.) a Henych dramaturgicky připravuje akce zvané Death Metal Session, konané v květnu a listopadu v DKDP (pozdějším KD Vltavská).
Jenže 30. 8. 1988 vychází v komunistickém fanzinu Rudé Právo naprosto odsuzující článek Kult násilí a smrti. Proč? z pera jakéhosi Ladislava Urbana, zhnuseného koncertem konaným 18. 8. v bratislavském PKO. Soudruh autor si zde plete pojmy a dojmy (mj. Törr s taktéž hrajícím Arakainem), kapelu nesmyslně obviňuje z fašismu a následky jsou kruté - zákaz koncertní činnosti a vůbec metalových koncertů na Barče. Díky četným reakcím ze strany fans se nakonec podařilo docílit omluvy, ale soubor přes půl roku nekoncertoval. Háva odchází do Alarmu a za bubny usedá Martin Melmus (ex-Debustrol). Špatná situace trvala až do března 1989, tedy do Metalfestu konaného v rámci Rockfestu 89 v pražské Sportovní hale.
Na jaře 1989 vyšel v Jandově edici Rockmapa již v lednu 1988 natočený kultovní singl Kult ohně/ Kladivo na čarodějnice a současně kompilace Rockmapa 1 s písní Kult ohně. Repertoár postupně obohatily songy Vrať se ke psům, 1. máj, Hymna Václava Hrabyni, Fuck, fuck, fuck! či Sex, alkohol, rock´n ´roll, z nichž se posléze většina objevila na živém demu Törr Gang Live ´89! i VHS. Do sestavy se vrátil Šakal a vynikající videoklip Kladivo na čarodějnice třikrát triumfoval v televizním Trianglu, což je věc dnes zcela nemyslitelná. Popularita Törru kulminovala. Nicméně Hereš musel v říjnu na vojnu a po ní se už do sestavy nevrátil - samozřejmě s výjimkou nahrávání retro-alba v roce 1993. Jeho další pouť lemují především jména jako Kryptor, Leprocide, Alkehol, Harlej či Hattrick.
Počátkem roku 1990 natáčí kapela demo Masturbace mozku, jež obsahuje mj. coververzi slavné skladby Black Sabbath od stejnojmenné legendy, kde si zazpíval i Aleš Brichta a které se stalo předobrazem debutového alba, natáčeného hned v zápětí v únoru a březnu.
Další významnou akcí byla dubnová Metalmania ve Sportovní hale, kde vedle Törru a Arakainu vystoupily německé veličiny Kreator a Protector a polští Turbo a Hammer. Z této akce zůstala videonahrávka.
Deska Armageddon vyšla v červnu, v podstatě splnila vkládané naděje a v neposlední řadě šla extrémně na odbyt (přes 60 000 nosičů). Kapela předtím pořídila známou fotogalerii v kostnici v Kutné Hoře, kde tehdejší manažer Zelenka podplatil místního faráře a těmito výjevy vyzdobila obal desky, plakáty apod.
Album otevírá děsuplná introdukce Chrám smrti, kterou vytvořil hostující Ota Baláž (v té době člen Nové Růže). Potom se už Henych a Šakal střídají v interpretování skladeb. Po výborném Žalu se rychlé Vrať se ke psům za přimíchaného diváckého aplausu překlápí v pomalou, ale neobyčejně působivou Smlouvu s peklem. Této úrovni se později přibližuje asi jen Posedlá, zatímco v dalších kusech, mezi nimiž je i pár věcí z prvního dema, poutají výraznou pozornost drobné vtípky, třeba krkání na začátku songu Král mor, konstatováním to je hovno, znova rázně utnutá diskotéka v Lady Madeline či ženské hekání v Padlém chtíči. V rozsáhlém válečném intru titulního Armageddonu part I. znovu výrazně úřaduje Baláž, ponuré riffy se derou na povrch, ale v momentě, kdy Šakal otevírá hubu, je spláchnut záchod.
Pokračování nedokončeného naznačuje na obalu uvedená věta Na tuto desku navazuje singl Armageddon part II., nicméně tuto v květnu pořízenou nahrávku kdosi smazal. Alespoň tedy singlové béčko Válka s nebem se podařilo zaznamenat na kompilaci Death Metal Session. Mezitím kapelu posílil kytarista Pavel Kohout, častěji nazvaný Mr. Monroe (ex-Moriorr).
V té době měl soubor i menší konflikt se zákonem, když po vystoupení 18. 11. 1990 pětice osob (mezi nimi i Melmus a Šakal) v nočních hodinách a pod vlivem alkoholu částečně zdemolovala pokoj č. 208 v hotelu Praha v Novém Jičíně a způsobila tím škodu ve výši 1 403,- Kčs, jež byla později uhrazena. Okresní soud v témže městě je 31. 1. 1992 uznal vinnými z trestného činu poškozování cizí věci a odsoudil je k peněžitým trestům 2 000,- Kčs na osobu.
V prosinci 1990 bylo natočeno a v létě 1991 vyšlo druhé album Institut klinické smrti, které šokovalo všechny útlocitné občany z kůže staženým Kristem visícím na kříži.
Dílo pokračuje v nastolené linii, pouze je ještě o něco extrémnější. Mr. Monroe dává svým chorobným vokálem až smrtící nádech povedeným vypalovačkám V podzemí - k té vznikl klip (v kterém paradoxně hubu otvírá Henych), Právem silnějšího nebo Kremator, jakož i pomalejšímu titulnímu Institutu klinické smrti, který začíná ne zrovna dotaženým recitativem. Šakalem odchrblané příspěvky Seru krev, Odkaz bestie, Pán snů a Libreto smrti nejsou o nic horší. Henych je doslova okouzlující v riffově chytlavém a současně hodně sprostém kousku Předčasnej pohřeb a mile překvapuje jeho zpověď Sebevražda, jejíž vcelku poklidná poloakustická nálada se láme do hrůzostrašné zvukové koláže, jakéhosi komatického stavu bezvědomí.
Po turné Massacre Show, z nějž bylo stočeno další video, odešel Monroe.
V květnu a červnu 1992 vznikalo a na podzim vyšlo třetí album. Původně mělo nést název Hlad, ale nakonec se titulní písní stal výrazný rokenrolový otevírák Chcípni o kus dál. Šakalovi patří i obdobné Jedu v tom dál, příjemně děsivá Svatební noc v pohřebním voze, zajímavé O psovi s vyraženým dechem, trošku méně přesvědčivé kusy Tanec smrti či Hlad a v neposlední řadě také mrazivě jemná a následně zklipovaná balada Vzpomínky na život, jež - stejně jako několik dřívějších věcí - má svůj původ ve Fata Morganě. Melmus odskřehotal trochu deathovější kus Anal Power, zatímco Henycha lze slyšet toliko s Melmusem v písni Ubij ho.
Jako celek deska naznačuje určité vyčerpání se dosavadního blackmetalového výraziva a příklon k temnému a syrovému rokenrolu. Bylo ovšem zřejmé, že soubor začíná tak trochu přešlapovat na místě a neví kudy dál.
Předchozím vítězstvím mezi basáky v anketě Černá vrána ´91 se Henych nominoval do úspěšného projektu Zemětřesení, který na jaře 1993 vydanou deskou a na podzim odjetým turné uctil coververzemi památku 12. výročí tragického úmrtí zpěváka Jiřího Schelingera.
Dlouho avizovaný návrat do minulosti byl realizován ve staré klasické sestavě Henych, Hereš, Háva v březnu 1993 a do léta bylo Kladivo na čarodějnice na pultech. S klasickým obalem a letopočtovým upřesněním.
Upozornění!
Tento materiál je výběrem z let 1986 až 1989 a je zařazen jako nulté LP. Byť je nahrávka zvukově trochu slabá, vcelku úspěšně se na ni podařilo přenést ducha 80. let. Základem se stala valná část legendárního prvního dema, tedy nesmrtelné kusy jako Armageddon, Kladivo na čarodějnice, Válka s nebem, Exorcist, Ďáblův dech a opravdu znamenité členitější dílko Život a smrt. K tomu byl samozřejmě přiřazen Kult ohně a pouze dva již albově zvěčnělé kousky byly nahrazeny dvěma o něco mladšími, kde bubnuje Melmus a kterými jsou svižný Rock ´n´roll a kratší Fuck, fuck, fuck.
Deska ukázala, v čem spočívala hlavní síla kdysi hyperoblíbeného tělesa, které se po této retrospektivě na čas rozpadlo. Melmus pokračuje v Alkeholu.
V pozdějších letech nebylo o Törru moc slyšet. Občas se vyskytl na nějaké kompilačce, v reedici vyšel na podzim 1994 Armageddon, ale jinak - kde nic, tu nic.



Henych však dlouho nelenošil a kul nové pikle. Někdy v roce 1995 vyrukoval s úplně novou sestavou, kterou představoval jen v černých kuklách, jak dokumentuje i live-klip Chcípni o kus dál. Jak se později ukázalo, byli to 2 členové karvinské heavymetalové Dogy, kytarista a zpěvák Roman Izaiáš a bubeník Petr Vjada.
Tato zakuklená trojice nejprve od února do dubna 1996 chystala a již v květnu zveřejnila album Morituri te salutant, které spoustu pozůstalých fanoušků šokovalo. Mnozí z nich se nakonec z odklonu od black metalu a příklonu k hardrockovým základům vzpamatovali a vzali desku na milost, ale ti ortodoxnější se začínali poohlížet op norským větrem ošlehaných smečkách.
Úvodní zdařilé, rytmickým klapotem psacího stroje odstartované Panoptikum duší ještě nese výraznější stopy hudební minulosti, ale Vemeno z hada, Bílá hůl, Mrtvice, Špinavá práce, Jsem Nikdo či Ryba jsou sice náležitě tvrdé, přece jen však nečekaně melodičtější kousky, nemluvě o zastřeně akustické, ale hodně nevýrazné baladě Slzy. Milou ozdůbkou je bezpochyby titulní a dokonce klipem opatřená coververze písně Morituri te salutant od Karla Kryla, kterou doplňují i další 2 předělávky - Šílený koně (Osmonds) a bonusový rokenrolový jam Velkej hnus (Perkins) s výraznou rolí splašeného piana.
Na video byl zachycen kupř. pražský koncert s hostujícím Brichtou i Kabátem či vystoupení na Atack Of Fire ´96, doplněné o set kapely Deprešion, která zařadila do svého repertoáru coververzi Kladiva na čarodějnice.
Z velkého Törrtourr po Slovensku, kde soubor předskakoval Kabátu, bylo pořízeno četné množství videonahrávek, jež vyšly jako další home VHS bootleg. Bratislavksý koncert byl zachycen také na audionahrávku Live 96.
Tentýž materiál vyšel na jaře 1997 v podobě oficiálního živáku. Deska s prostým názvem Live zní docela dobře. Ne sice úplně dokonale, ale dostatečně agresivně a energicky. Škoda jen poměrně krátké stopáže, ale pozitivně lze vnímat skutečnost, že záznam nebyl nijak upravován, takže vystihuje koncertní realitu.
Úvodní Panoptikum duší začíná strojově bubenickou rozcvičkou, doplněnou o pozdravy Nazdar rokenrolový prasata!!! a Čaute ludia!,zatímco následující Samota v smrti je návratem do pradávné minulosti. Jednou stejně zjistíš, že tvoje holka je stejná kráva jako její matka, takto roztomile je uvedeno Vemeno z hada. Vzpomínkou na schelingerovské Zemětřesení je Lupič Willy. Je tady někdo? Cože? Tady je hovno slyšet!, pořvává Henych, ale to už se postupně hrnou hitovky jako Chcípni o kus dál, Morituri te salutant, představovačkou uvozený Armageddon a natahované Kladivo na čarodějnice s dramaticky delší středovou pauzou. Díky Bratislavo, miluju vás! Zkrátka a dobře - stručný, ale sympatický živák, ke kterému je bonusově přiřazen dávný singl Kult ohně/ Kladivo na čarodějnice.
Ke konci roku byl splacen další historický dluh, protože na třetí díl kompilace Creations From A Morbid Society byl zařazen kdysi nahraný, leč omylem smazaný, tím pádem nevydaný, ale alespoň na kazetě dochovaný singl Armageddon/ Válka s nebem.
Singl Armageddon/ Válka s nebem měl být druhým singlem skupiny Törr a měl navazovat na první album z roku 1990 Armageddon. Titulní píseň nebyla na albu nahrána celá jako fór skupiny a měla vyjít celá v této verzi až na zmíněném singlu spolu s hitem Válka s nebem, který se na album již nevešel. Bohužel byl záznam tohoto singlu ve studiu "C" omylem smazán a singl do této doby nevyšel. Nahrávka se však dochovala na kazetě, takže si ji dnes s odstupem času přece jen můžete vyslechnout.
Videokazeta Prasárny 97 shrnula vše z posledního roku, především motorkářské srazy, Rockový zvěřinec v Brně, Noc plnou hvězd v Třinci, Czech Rock Block v Plasích, koncert v Plzni a hostování patnáctiny slavícímu Arakainu v pražské Lucerně, z jehož věcí si Henych a spol. dovolili zahrát mix písní Proč, Metalománie a Salto Mortale.
Zatímco byly staré pecky kapely nadále využívány ke kompilačním účelům, Henych prohlašoval, že další deska nemá smysl, protože cenová politika vydavatelských firem neumožňuje všem fanouškům její koupi. Pokračovalo ale průběžné natáčení videosekvencí, především z třineckých Nocí plných hvězd 1998 (zde včetně setu legendárních Motörhead), 1999 a 2000.
Na podzim 1999 vyšel dvojdisk Gallery. Toto 2CD obsahuje 4 klasická alba v remastrované podobě. Skutečně se to tam podařilo nahustit - na 1. disk Kladivo na čarodějnice a Armageddon, na 2. potom Institut klinické smrti a Chcípni o kus dál. A tak vlastně chybí jen malinko odlišné singlové či kompilační verze čtyř jinak stejně přítomných skladeb. Ohromně záslužný počin, jímž si zejména mladší příznivci mohli zkompletovat tvorbu souboru.
Ke konci roku 2000 konečně vyšla v červnu až srpnu točená deska Tanec svatýho Víta. Mírné pozdvižení způsobil na obalu i v bookletu mnohokrát vyobrazený symbol s přeškrtnutým invalidou na vozíku, nicméně je to naprosto v souladu s mnohaletou drsnou poetikou kapely a tudíž zcela v pořádku.
Do tradičně hutného a tvrdého kytarového soundu byly instalovány tanečně svěží, ale přitom velmi tvrdé elektronické prvky, na kterých výrazně zapracoval programující Pavel Holý (kdysi Dr. Max). Právě jemu byla autorsky připsána Temná země, asi nejsyntetičtější položka alba, jež je - stejně jako další převzatá věc Maděra (Dr. Feelgood) - opatřena starým Chadimovým textem.
Desku otvírá koncertní monolog "kaťáka" Oldy Říhy a sebestředný song My, jehož text stojí na názvech několika výrazných hitů minulosti. Vysokou položenou laťku hravě přeskakuje Láska až za hrob i rychlejší Lolita Twist, stejně tak ovšem Pravá ruka ďábla, kde je vzájemné spřažení dvou hudebních světů zpracováno asi nejzřetelněji a nejcitlivěji. Hodně se povedla i Vražda v Jižním parku, jen o stupínek níž stojí Žijem v městě a titulní Tanec svatýho Víta. Snad jen závěrečná legrácka Mirkofon, jež nápadně připomíná jistý dialog ze seriálu Arabela (což ale nebylo záměrem) vyznívá trošku samoúčelně.
O vokální party se téměř rovnocenně podělil Izaiáš s Henychem a spolohou zpěvu oba pracují nesmírně citlivě. Zvláště Izzi dokáže být někde zpěvnější a jinde zase drsnější, přesně jak který song potřebuje.
Soubor si na tomto hodně povedeném albu zachoval svou textově zvrácenou tvář, ale po letech určité stagnace má opět někdejší potenciál udávat v tvrdém ranku směr hudebního vývoje. S křížením metalu a elektronicky sice v našich končinách zdaleka nepřišel jako první, jenže nepochybně jde o dosud nejviditelnější a nejdotaženější pokus. A pro posluchače je to test jejich žánrové vstřícnosti a otevřenosti.
Toto CD obsahuje CD-Rom, kde je k vidění spousta fotek, texty, historie, diskografie, koncertní sekvence a tak různě.
Letos v únoru byl Törr zcela a po zásluze nominován na cenu APH v žánrové kategorii Hard & Heavy.



Na podzim 2003 Törr vydává nové CD s názvem "Made In Hell", kterým se opět vrátil ke svým kořenům. Za hlavu hodil minulé experimenty s elektronikou a exhumoval zakalený zčernalý rokenrol.
Do sestavy znovu po dlouhatánských letech naskočil její zakládající inkvizitor Ota Hereš a novým členem se stal bubeník Radek Sladký (ex-Ferat), který nahradil zaskakujícího Marka Žežulku (Arakain) a tradiční trio sepsalo novou smlouvu s peklem. Skladatelský tandem Hereš/ Henych je ve svém oboru jasně nejschopnější a jejich zdařilý návrat k původní tváři českého blacku nezní vůbec archaicky. Duch zlaté éry Törr je tady přítomen v míře vrchovaté. Vynikající muzika čerpající inspiraci u nesmrtelných klasik jako Venom či Motörhead je prošpikována povedenými texty, které v sobě nezapřou Vlastu Henycha. Vokální party si mezi sebe spravedlivě rozdělily oba masturbující mozky Törr a do služeb povolaly navíc brněnského velekněze Big Bosse z Root, který jim výrazně pomohl s "Rigor Mortis" i coverem "Sympathy For The Devil" (Rolling Stones). Druhým bonusem je na "Made In Hell" skvělá předělávka "Countess Bathory" z dílny Venom. Celá deska fičí jako po másle, a zvláště první tři štychy "Made In Hell", "Někdo to rád mrtvé" a "Anální alpinista" šlapou jako hodinky.